Investujete na vlastní pěst? Konečně se dočkáte daňových úlev, má to ale háček

Ilustrační fotografie

S každou miliardou státního dluhu klesá šance, že se dnešní dvacátníci a třicátníci dočkají důstojného státního důchodu. Za loňský, letošní a příští rok přibude těch miliard dohromady víc než tisíc, a tak Čechům nezbývá než se na stáří připravit vlastními silami. Pomoci jim v tom má nový účet dlouhodobých investic, který nabízí daňové zvýhodnění a ocení ho hlavně lidé, kteří si chtějí finance spravovat sami.

Vydáno: 22. 9. 2021

Se zavedením dlouhodobého účtu investic počítá vládní balíček změn týkající se kapitálového trhu. „Nejde ovšem o žádný nový finanční produkt, ale jen režim daňových odpočtů pro již existující produkty, který budou moci poskytovat oprávněné finanční instituce svým klientům,“ říká právník Daniel Borsík z advokátní kanceláře Greats advokáti, která se specializuje na právní regulaci finančních služeb.

Co to znamená v praxi? Nabídnout účet v tomto režimu by dle současného znění návrhu mohl de facto každý broker s licencí od České národní banky. Týká se to tak jak ryze obchodníků typu Degiro nebo XTB, tak alternativních investičních platforem, kam se řadí mezi Čechy oblíbené Fondee nebo Portu. Všechny zmíněné společnosti principiálně nabízí služby klientům, kteří chtějí mít nad svými investicemi větší kontrolu, zároveň to od nich hlavně v případě obchodního účtu u brokera vyžaduje, aby se svým investicím více věnovali.

Klíčové je, že pokud broker režim účtu dlouhodobých investic nabídne, pak si investor může v tomto režimu otevřít obchodní účet a investovat například do akcií. Následně si bude moci snížit svůj daňový základ o investovanou částku, a to maximálně do 48 000 korun. K plnému využití by tak měl investovat čtyři tisíce korun měsíčně. Reálná úspora na dani by činila 7200 korun. V horizontu třiceti let by tak investor naspořil 1 440 000 korun a na úspoře na daních by získal 216 000 korun. Dá se na to dívat i jako na roční průměrné zhodnocení o 0,5 procenta.

Dlouhodobý účet investic se zařadí po bok penzijního připojištění nebo životního pojištění. „Daňový odpočet se bude aplikovat souhrnně na všechny produkty spoření na stáří. Pokud si z daňového základu odečtete 24 000 korun za své příspěvky na účet dlouhodobých investic, tak si v rámci svého penzijního připojištění nebo z kteréhokoli dalšího produktu spoření na stáří budete moci odečíst z daňového základu pouze zbývající částku 24 000 korun,“ vysvětluje Borsík. Podobně bude možné v rámci všech produktů spoření na stáří získat příspěvek zaměstnavatele až 50 tisíc korun ročně, z nějž se neplatí daně ani odvody.

Na rozdíl od zmiňovaného penzijního připojištění se u účtu investic nepočítá se státním příspěvkem. U připojištění je možné získat od státu až 230 korun měsíčně, pokud si na něj člověk posílá jednou za měsíc tisícikorunu. Výnosově nejefektivnější z pohledu státního příspěvku je ale posílat 300 korun. V rámci připojištění většinou banky a penzijní společnosti nabízí tři základní investiční strategie, od velmi konzervativní až po dynamické, kde mají zpravidla vysoký podíl akcie. Navíc jsou zde regulované poplatky za správu, které má v plánu ještě snížit pozměňovací návrh z dílny Pirátů.

„Penzijní připojištění je vysoce hlídaný produkt, jehož velkou výhodou je dohled centrální banky, dodatečné příspěvky státu a limitované poplatky, které mohou jinak sebrat podstatnou část výnosů,“ říká ekonom Martin Mašát z Partners. Hlavní výhodou dlouhodobého investičního účtu tak bude větší svoboda volby a také větší konkurence na poli investičních produktů. „Počítáme, že bychom účet dlouhodobých investic nabídli v ještě výhodnějším režimu než naše stávající produkty,“ říká Radim Krejčí, šéf platformy Portu. Už nyní jsou přitom poplatky Portu s regulovanými poplatky penzijních fondů srovnatelné.

U všech nástrojů spoření na důchod platí, že z nich člověk smí vybrat peníze nejdříve v 60 letech, a to po minimálně 60 měsících od jejich založení. „Zákonodárce nicméně počítá s určitými výjimkami, jako je invalidita třetího stupně, smrt poplatníka nebo zánik produktu, kdy daňová podpora oprávněné osobě zůstane, i když se nesplní časový test,“ doplňuje Borsík. V praxi to tedy pro investorův účet znamená, že z něj nebude možné po dlouhou dobu peníze vůbec vybírat, stejně jako je tomu právě u penzijního připojištění a všech nástrojů spoření na důchod. Pokud by z něj peníze vybral, bude muset státu peníze vracet.

Experti upozorňují, že balíček je teprve ve sněmovně ve druhém čtení a schůze je do 14. září přerušena. Poslanci proto nejspíš nestihnou návrhy schválit do voleb, což zvyšuje potenciál pro možné změny v návrhu. Zatím není třeba jisté, které nástroje bude možné v rámci účtu k investování využívat. S uplatňováním odpočtů na investice například do kryptoměn experti spíš nepočítají.

Obdoba investičního účtu funguje již několik let na Slovensku. Tamní „dlhodobé investičné sporenie“ po dodržení časové lhůty osvobozuje příjmy z investic od daně z příjmů. „Ukázalo se však, že oproti počátečnímu očekávání se tato varianta využívá omezeně. Důvodem je, že podobně jako u připravované české úpravy se i zde jedná o zvýhodněný daňový režim u již existujících produktů, což sice potěší aktivní investorskou veřejnost, ale nezpůsobí hromadný zájem u zbytku veřejnosti,“ tvrdí Daniel Borsík.

Zdroj: iHNed.cz